V sedmi letech našeho chlupáče jsme se rozhodli zkusit ještě i něco jiného než výstavy a tak na řadu přišlo Agility. Moc se nám líbilo když jsem se dívali na týmy, které s bravurou překonávali překážky na parkuru.
foto J. Ježková
Ale kdo ví , ten ví..tak jednoduché to není.. Naše začátky byly hrozné. V některých chvílích jsme to chtěli vzdát, ale trpělivost přinesla i své výsledky..
Už jsme schopni překonat překážky, dokonce i v žádaném pořadí. Zónové překážky sice šplháme s velkým úsilím, ale někdy se nám to i povede. A slalom se provlníme s pomalou grácií s neustálým štěkotem...
Závodní výsledky jsou prachmizerné a asi ne jen díky věku obou aktérů. Zkoušky L1 jsme však složili.
Na místních klubových závodech jsme dokonce absolvovali parkur bez jediné chyby, ani odmítnutí se nekonalo, ale hlemýždí čas nás stejně posunul na místa v závěru tabulky.
Těžká nemoc našeho Breníka nám neumožňuje velké trénování, ale pro radost z pohybu a setkávání s kamarády stále běháme jen tak pro radost. Nyní už jen občas proběhneme slalom ve 14 letech je to tak akorát...
Hned v devíti týdnech našeho Šerdy jsme si na Ostravském poháru vyzkoušeli jak se bude Šerdík chovat ve velkém společenství pejsků... dělali jsme pomocníky na parkuru a občas jsme bavili obecenstvo. Na závodech se choval vzorně, jako by to byla ta nejvšednější věc pod sluncem..
Vyrůstá nám nová agiliťácká generace . Šerda se pilně seznamuje s chováním na parkůru i mimo něj..
Zatím je všechno jen a jen hra a spousta dovádění s ostatními štěňaty a pomalé navykání na sledování paničky.
Zkoušíme tunely a zklidnění po hře, udržení pozornosti, když si opodál hrají ostatní pejsci. Tohle všechno je dobrá průprava i pro normální pohyb na procházkách. Snad to všechno pomůže..
Nejhorší na tom všem je, že Šerdičovi nestačím už teď.. běhá jako by mu za patama hořelo a já chudák zvyklá na hlemýždě Breníka sotva lapám po dechu.. Tak už jsme se trošku zdokonalili... no ještě to není žádný ohromující výkon, ale už zvládneme zůstat před překážkou, i když je kolem spousta rušivých vlivů, vyběhnout až na povel, zvládnout tunely dokonce i látkový.. zkoušíme křížení a obraty a pomaličku skáčeme střední překážky. Učíme se zóny a už zkusíme těžší věci.... trénujeme kde se dá, dokonce jsme se předvedli na "Sletu Destinek" a docela nám to šlo..
Připravujeme se na naše klubové závody které budou 13.června, snad si neuděláme ostudu i ve "vosátkách" tedy štěňátkách se musíme předvést, že něco už umíme.
a jak jsme dopadli.. Jasně že fantasticky. diváci jásali, smáli se, tleskali. to protože jsem nádherně skákal paničce na záda, točil jsem se, minul jsem tunel a stáhnul jsem paničce tričko..
Ale neee, taky jsem i skákal to co se mělo a tunely jsem probíhal jako vítr.
Dokonce jsme i cenu dostali. tedy bylo to ocenění za statečnost a za to že jsem byl nejmladší a aby to prý paničku neodradilo, když jsem takové nemehlo.
Já ale žádné nemehlo nejsem, však brzy uvidíte co dokážu. alespoň doufám.
V Jihlavě si vyzkouším "batolení pro miminka" to aby jste viděli jak to všechno umím.
O prázdninách jsem toho tedy moc nenatrénoval, ale na "batolení" to stačilo. Zjistil jsem, že jsem skoro nic nezapomněl. Překážky jsem přeskočil všechny. jednu dokonce i dvakrát jakou jsem měl radost, že zase skáču. Tunely jsem našel i na dálku a na úplném konci jsem zase skočil paničce až na záda a tričko jsem v tom letu taky zachytil. no prostě jako obvykle.
Byl jsem nejmladší .. ostatní trénovali už déle než já, ale přesto jsem " stál na bedně" byl jsem prosím třetí .
Tak mám první sportovní diplom.
Teď už začneme trénovat pořádně a to se uvidí jestli příště nebudu na lepším místě.
Tak pilně trénujeme. není chvilka, kdy by mne panička nenutila dělat různé cviky které by se prý mohly hodit na parkuru. a tak se učím zatáčet do leva i do prava, skákat vpřed, což mi moc nejde..taky okolo čehokoli se otáčet, zastavit na povel a ještě spoustu věcí. Vždycky následuje hra a odměny a to se mi mooooc líbí
Byli jsme i na intenzivním víkendovém výcviku ve Větřkovicích.. jé tam to bylo fajn. Celý den jsem skákal a běhal. Bylo tam i moc kamarádů se kterými se dalo lumpačit. V lese spoustu srneček a na poli zajíci. jen mne nechtěli pustit, to aby mne prý myslivec nezastřelil, když honím zvířátka.
Prý jsem se docela zdokonalil. snad už chápu, že panička vůbec nemusí být blízko mne, ale stačí když mi ukazuje a říká co mám dělat. Nevadí, že mi přebíhá za zadečkem a různě se točí, hlavně že vím kam běžet.
No.. tedy já si myslím, že to ještě nechápu, protože stejně občas dělám vrtule jak se točím a vpřed se mi moc nechce, když je ta panička takový hlemýžď, tak proč chce běhat s beardedkou hi hi hi.. jo a občas, tedy pořád štěkám, aby byla rychlejší, aby mi řekla co mám dělat a někdy i jen tak . vždyť jsem beardie, no nemám pravdu.
Někteří paničku litují, ale panička je šťastná a má velikou radost, když nám to jde. Pokusím se jí dělat radost pořád i když nevím jestli se mi to povede. Slíbila, že pojedeme zase do Větřkovic a o prázdninách tam budeme hooodně dlouho. To se moc těším.
Ještě stihneme do prázdnin jedny klubové závody a to se uvidí, jestli jsem se něco naučil
a pak se vám předvedeme v srpnu v Žamberku na MR Beardií.když už nic, tak se alespoň zasmějeme, nebo ne?
Tak klubovky máme za sebou... a slavili jsem veliký úspěch!!
2. místo jumping a 3. místo v součtech bylo velikým překvapením i když jsme byli v začátečnících, tak jsme se moooc snažili
Zase jedeme na intenzivní trénink do Větřkovic. to abychom se zlepšili a byli příště ještě lepší.. no uvidíme co se naučíme
tak jsme si užívali dovolenou na výcvikovém táboře ve Větřkovicích. tedy užívali, zrovna bylo tropické vedro a tak jsme vstávali v 5,00 abychom mohli chvíli cvičit, Paníčka chytla "s..čku" a tak se jen ploužila a já jsem po koupání v rybníce dostal virový zánět kůže.
Ale to všechno nic, bylo to super něco málo jsem se naučil pohrál si s kamarády už se těšíme až pojedeme příště. Snad stihneme nějaký intenzivní trénink.. to protože ho moc potřebujeme !!
cvičíme v OSA VOSA Ostrava
že nic moc neumíme to jsme poznali když jsme byli na prvních velikých ( opravdu pro beardie největších ) závodech..
Mistrovství bearded collií v agility - 26. 8. 2007 - Žamberk - při víkendu s beardií
foto O. Ježek
běželi jsme tři běhy
foto O. Ježek
- první byl takový rozehřívací - jumping pro ztřeštěnce - pro BC od 18 měsíců do 3 let nejvýše běhající A1
parkur byl krásný, dokonce si ho panička zpamatovala. ale protože jsem nechtěl naběhnout do slalomu, bylo několikrát odmítnutí a tím i první DIS
foto J. Ježková
další běhy už bylo opravdové mistrovství
foto O. Ježek
oba běhy byli těžší, no jak se na mistrovství patř,í Zdeněk Spolek postavil krásné běhavé parkury, dokonce se nám povedlo vyhnout se všem pastičkám, co si Zdenek vymyslel. Oba běhy jsme byli opět DIS, to protože ještě neumím pořádně kruh a náběhy do slalomu a tak zase diskvalifikace za spostu odmítnutí.
foto J. Ježková
Jinak jsme proběhli celý parkur, .zony jsme zvládli, křížení mi nevadilo a panička si parkur pamatovala a tak se neztratila.
pokud se chcete podívat na více fotek skákajících chlupatých ztřeštěnců tak mrkněte tady
moc se těšíme na další závody, dokonce panička vůbec nebyla smutná, že jsme měli 3x DIS, protože jinak jsem běhal krásně, sledoval jsem paničku co po mně chce a soustředil jsem se na běh i když si vedle hráli pejsci.
foto J. Ježková
foto O. Ježek
všichni účastníci mistrovství...
foto O. Ježek
prý příští rok už budeme jezdit víc na závody než na výstavy a tak se moc těším.
Intenzivky to je to pravé, cvičí se celý den s kamarády je jedno jestli prší nebo svítí sluníčko a opravdu se věnujeme tomu co neumíme.. dokonce jsme byli na intenzivce s Askem... naším kamarádem
Musím říci umí to..
..to agility mne opravdu moc baví, ale teď nevím co bude dál... přestěhovali jsme se a budeme muset najít nový cvičák... ale na intenzivní tréninky budeme stejně jezdit k "Vosí Lucce" tu máme nejraději... no snad budeme cvičit a panička bude mít trpělivost s neřízenou střelou a bláznem co se nedá uřídit když nechce...
ještě nějaké pěkné fotečky z intezivky...
foto D. Jirásková
"áčko" docela jde a skoro se vždycky trefím na zónu....
foto D. Jirásková
..ale nejraději mám tunely...najdu si je na parkuru úplně sám a panička může být i hodně daleko...
.... tak a dneska 15. ledna 2008 jsme byli poprvé na novém cvičáku v Třinci. Budeme cvičit v OSA Patron Třinec u Petra Nogy. Dlouho jsme necvičili a tak to bylo na nás vidět. Šerdík byl jako splašený... no jako obvykle... K našemu překvapení se trošku zlepšil slalom, ale štěkot a rychlost Šerdík nezapomněl a tak jsem vlála za rychlou střelou, povzbuzována neustálým štěkotem, abych zrychlila, že se šnekem Šerdič běhat nebude.
V Třinci je nádherný, vybavený cvičák ze kterého máme velikou radost. Není ani moc daleko od domečku a už víme, že se tam schází dobří lidé a čtvernožci taky nejsou k zahození. Teda Šerda na ně měl jen kladné ohlasy.
Už se moc těšíme na jaro ... to budem cvičit ještě víc a snad zvládneme i nějaké ty závody.
Tak pilně trénujeme, ale nějak se nedostavují výsledky. Šerda lítá jak splašený, skoro každou překážku mine... to asi proto že dostává pozdě povely... slalom na pravou ruku se nedaří a nedaří. Zóny jsme zapomněli, jen tunely se může říci, že stále ještě pořád umíme. Někdy je panička už zoufalá. Já nevím kde se to ve mně bere, ale nějak se nemůžu soustředit, chtěl bych běhat a skákat a panička mi nestačí. Povely říká pozdě a tak při své bleskové rychlosti prostě nestihnu zareagovat. Vysílání vpřed jsme ještě pořád nevyřešili a tak se musí panička prostě trápit. Buď se naučí běhat... hi hi hi ... a to asi nehrozí. Nebo budeme muset trénovat častěji. A to už se těším...
No abych si jen nezoufal, tak někdy se i zadaří a jednoduchý parkur se nám i povede.
Snad bude čas i trénovat doma na zahradě, alespoň si trošku zaskákat a nacvičit slalom. Jen nevím jestli to bude co platné.
no vidíte jak nám to jde
Já tedy nezoufám, hlavně, že vůbec něco děláme. A úspěchy se možná dostaví. Ten největší úspěch je že si s paničkou rozumíme. A máme radost ze společně strávených chvil.
poslední aktualizece -
10.01.2010
webmaster © Breneva