Cherry Brandy Od Emy Destinové

narozen: 8.10.2005
černý se znaky

CHOVNÝ

otec: ICh. Philemon Occasion
matka: Dušička Od Emy Destinové

linka

pedigree

linka

zkoušky:
ZZO, ZOP, BH, Primary working test - bearded collie, Junior working test - bearded collie, Licenční zkoušky - coursing, 3.místo coursingové závody
tituly:
Interšampión, CZJCh., PLCh., CZCh., SKCh., CZClubCh., SKClubCh.,
CZ Veterán Ch., SK Veterán Ch., CZ Club Veterán Ch., SK Club Veterán Ch.,
Nejlepší mladý pes výstavního dne NV Olomouc 2007, mnohokrát BOB, BIG III, Nejlepší veterán MVP Trenčín, mnohokrát BOV.
Club working champion, Club Double Champion

katalogová stránka

Cherry Brandy Od Emy Destinové

Zdravím...
... tak jsme se přestěhovali do domečku. Tak přemýšlím jaká je to výhoda. Breník říká, že žádná. Zdá se mi, že panička na mne nemá tolik času jako ve městě a paradoxně i procházek je méně, na výcvik není čas...což je dobře...alespoň si můžu dělat co chci. Můžu být na zahradě, někdy paničku donutím, aby mi házela míček a tak se krásně vylítám i několikrát za den. No ale ty procházky k Odře s kamarády to už tady není. Čtyřnožci tu sice jsou, ale nechodí ven, jsou nějací divní a nechtějí se kamarádit.Většinou jen strašně řvou za plotem a nedá se s nimi vůbec mluvit. Jednou za den, ale chodíme na dlouhou procházku do lesa a na louky. Jsou tady srnečky a zajíci i bažanty jsme viděli.. a to je ten problém. Panička má o mne strach a tak v lese musím chodit na vodítku. Teď v zimě je zvěř všude a tak volnosti ubývá. No řekněte proč bych se nemohl proběhnout za srnečkama?... už nám vynadal jeden myslivec a tak má panička strach ještě víc. Naše trasa na horách je taky zapovězená, protože tam teď je upravená běžkařská stopa a tak tam taky nechodíme, ale na jaře zase bude líp.

Ještě jsme se nebyli podívat na nový cvičák. Není moc daleko a je spojený agility i sportovní výcvik. Panička má v plánu rozjet obedience, tak snad najdeme zájemce na cvičení. No uvidíme.

Tak to vypadá, že si jen stěžuji, ale to není pravda. Je tu super... někdy si hraju s Breníkem, někdy s Brixem to častěji, ale ještě pořád mám z něho respekt. Nedávno si zase vyšel dvakrát na "výlet" a nebyl doma. Panička říkala, že by se nemusel najít... hi hi hi. No pravda, bez něj tu byl větší klid. Pořád něco krade a panička se zlobí, Breník si nesmí počuchat a hledat drobečky, to se hned se zlou potáže a stařeček se už neumí bránit a tak mu musím jít na pomoc. To se vždycky trošku chytneme.. a to panička tedy nemá vůbec ráda.

Cherry na procházce v lese


v lese je fajn však se podívejtena fotečky... sněhu letos zase moc není, ale teď je krásný mráz, tak se nám nelepí nic na tlapky.


Cherry na procházce v lese

tryskem po cestičce a na konci nejlépe skočit na Breníka, nebo zavrčet na Brixe... no paráda

Cherry Brandy Od Emy Destinové - prosinec 2007

tak a to je moje poslední fotka přesně 29. prosince 2007 ... pěkně vyčesaný a pak jsme se vydali do lesa ... no vrátil jsem se a vypadal jsem trošku jinak, samá větvička a nožičky už nebyly bílé....

...není moc času a tak zatím končím, brzy se zase ozvu...

...hurá ztratil se nám Brixulín... to říkala panička, tedy neříkala, ale určitě si to myslela... možná nemyslela... no já vlastně nevím...


Ale jedno vím, že doma byl klid, panička neřvala, všude byly otevřené dveře a jídlo se zase povalovalo všude a já jsem to zkusil jako Brixulín. Představte si že nechali v mističce na posteli kde jsem ležel, sušenky. No musel jsem je zkusit... a nic se nestalo, protože mi nenachytali a jen viděli jak chroupám. Panička říkala, že jsem nemohl poznat, že mistička není moje, když je nerez jako ta co dostávám granulky a ještě jsem jí měl pod nosem... příště zkusím najít něco lepšího, musím se zaptat Brixulína, kde jsou nejlepší dobrotky. Procházky byly bez věčného řvaní na Brixe a doma byl nějaký divný klid. Nikdo se nevlnil, nikdo neběhal sem tam jak blázen... nikdo neskákal na stůl, nikdo neštěkal a nenapadal Breníka. No ale taky jsem neměl kamaráda na blbosti.

Víte jak to u nás je... Brixulín je samorost, kterého panička předělává prý na normálního psa. Breník říkal, že když ho poznal, byl to jiný Brix. Teď je prý už docela hodný a poslušný ... však si jistě pamatujete, že Brixulín byl první pes co paničku kousnul. "kousnout paničku" taková slova neznám. Já bych paničku nekousnul... vždyť panička je ta nejlepší věc na světě, hraje si se mnou, dává dobrotky, chodí na dlouhatánské procházky, cvičíme společně s ostatními pejsky. No a to nejlepší na tom je , že mne má moc ráda, no a já jí taky.

Tak jsem to Brixovi říkal, ale on dělá jako by neslyšel, snad to pochopí a když ne tak se asi zase ztratí, ale prý někde dál, aby se nenašel.

Trochu jsem se odmlčel... nějak není čas. Mám teď trošku pauzu, panička to nějak přehnala s výcvikem a poprvé jsem jí předved co to je, když je pes přetáhnutý a to právě na našich prvních závodech. No ostuda. Jako by na place panička vůbec nebyla a cviky, které nám obvykle jdou perfektně jsem prostě vynechal. Koukal jsem se na to jak vykládají granulky, paničku jsem vůbec nesledoval, na jméno jsem nereagoval, no prostě jsem jí ukázal, že beardedka je prostě jiný pes a že si to musí uvědomit. Pomaličku se těším na to že pauza skončí. Občas bych už rád zkusil jak je to jít u nohy motivován pamlskem a pak sebou plácnout do lehu hned jak panička řekne povel lehni. No, ale jestli mne bude zase panička přetěžovat já jí zase ukážu.... Nejlépe zase na závodech.

Jinak jsme trošku vystavovali a naposled jsem stál na bedně ve skupině. Tedy panička měla takovou radost, že skákala jak blázen. Snad jí zase někdy udělám takovou radost.
Jo a ještě jedna dobrá zpráva... dostali jsme přiznaný titul Polský šampión. Nedorozumnění se vyřešilo a po paniččiných majlících na všechna možná místa máme titul doma. Teda nevím, na co mi bude, ale když z toho má takovou radost, tak proč ne. Možná budou i další, prý jsem teď snad konečně dospěl a vypadám prý k světu.

Cherry červen 2008

zato rozumu mi tedy nepřibylo... pořád lítám jako splašený, skáču na paničku, když jí vítám, koušu Breníka a pořád štěkám jako cvok. Asi už to lepší nebude. Breník se prý zklidnil až kolem 8 let, tak to mám ještě hodně času.

užívám si her a běhání na zahradě, pořád se ještě necvičí, prý abych se pak lépe soustředil na nové výcvikové metody... tak to jsem zvědavý...

vyjeli jsme si opět na výstavu, tentokrát do Brna na Intercanis - musím se pochválit, moooc jsem se líbil, dostali jsme ve třídě otevřené V1, CAC a r. CACIB a to byla veliká konkurence, panička byla hodně překvapená... i když tedy nevím proč, vždyť ví, že jsem krásný...

Cherry v postoji

... no a tím vítězstvím jsem se stal Českým šampiónem .... už ho máme doma, pěkně visí zarámovaný vedle našich výstavních trofejí. Panička měla ohromnou radost. Myslím si, že to zase nastartovalo vystavovací mánii, ale to mi vůbec nevadí i když je lepší jezdit na sportovní akce, to mohu blbnout a je jedno, že jsem jako prase. Na výstavě to moc nejde, protože já mám hned špinavé nohy a to prý nejde.
Po Brně jsme ještě jeli do Polska... výstava byla 17 km od našeho domečku, tak proč nejet, říkala panička. Ve třídě jsme sice byli sami, ale ve třídě šampionů, byl náš odvěký soupeř Celtic Pride of Smartness a nám se podařilo nad ním zvítězit v boji o nejlepšího psa... poprvé. Ale další úspěch nás nečekal. Krásná mladičká plavá fenka nás převálcovala o BOBa .... no prý nenosí ocásek nahoře.
Ale já s tím nic dělat nebudu, ocásek se musí nosit sebevědomě nahoře, musí se s ním pěkně pohybovat v rytmu kroku, to protože já přeci vím, že jsem ten nejlepší... hi hi zatím mne nikdo nepřesvědčil o opaku...

konečně jsem se dočkal a jeli jsme na dlouhý výlet do hor.... dlouho jsme nikde nebyli a tak jsem se moc těšil. Lítal jsem jako blázen a vyzkoušel jsem si, jak mne panička učila rozlišování pachů, jestli se to dá použít i v praxi. Dá a jak dobře. Zajíc se dá stopovat hodně daleko, stopa se mi ztrácela, ale já jsem jí pěkně hledal a hledal. Ani na mne nevolali, čekali, že jsem chytrý a vrátím se sám. Po dvaceti minutách jsem toho nechal a pěkně jsem se vrátil. No alespoň k něčemu je to paničky cvičení dobré... určitě se tedy neztratím. Dá se přeci vrátit po stopě ne?

Cherry na stromě

... umím i krásně lézt po stromech, ale musím vám říci Brixulín je daleko lepší. To ale nevadí, protože nemusím, být nejlepší ve všem ...

zase jsem neměl čas něco psát, ale teď vám napsat musím...

...v tom posledním roce 2009 se děly věci ...

panička byla najednou pořád doma... no to je paráda...

...pak jsem začal s paničkou jezdit, někam, kde nebyli skoro žádný pejsci jen velká louka a pole a hluk... a pak jsem zjistil, že jezdíme na letiště a ten hluk je od motorů letadla.. no hráli jsme si běhali a pak vždycky na chvíli panička zmizela a pak se vrátila rozjařená a šťastná.. no nevěděl jsem co se děje a tak mi to panička musela vysvětlit...
No moc tomu nerozumím, vím, že létat umí jen ptáci a panička se mi snažila namluvit, že taky lítá...hahaha, tak tomu nevěřím... no ale pak jsem to viděl na vlastní oči. Panička se nějak nestrefila na přistání a skončila kousek ode mne... no a představte si, že visela na nějaké divné věci a opravdu letěla... no tak jsem viděl, že tedy nekecá a opravdu létat umí... Sice to není tak zábavné, jako na jiných místech, kde je víc psích kamarádů, ale zase tak špatné to není... neotravuje mi Brixulín, panička si se mnou hraje a blbneme na poli, jsem celý den na vzduchu a panička vždycky jak přijde po tom divném letu, tak je tak šťastná a to vidím rád... Tak jen tak pro vysvětlenou, panička si splnila svůj veliký sen a začala se věnovat seskokům ze 4000 m. Ukončila úspěšně základní výcvik a teď už může prý skákat s kamarády jak chce... teď jsem pochopil o čem si to povídali s naším kamarádem veterinářem Honzou.. ten totiž taky umí létat, ale o hodně líp, než panička. No snad se to naučí taky, tak jak si přeje...

.... vidíte jak je šťastná

... pak se najednou ztratil Breník prý šel někam na dlouhou cestu... pořád jsem ho hledal a on se ne a ne vrátit... pak najednou nebyla ani panička... páníček byl nějak smutný a pořád jsme byli s Brixulínem sami... něvěděl jsem co se děje, proč tady není Breník, ani panička a proč je doma nějak divno... pak jsem se ale dočkal... panička se vrátila, asi ta cesta nebyla tak dlouhá, jako ta na které je Breník ....
... byla ale jiná, než před tou cestou, pořád jen ležela a asi jí nebylo dobře... to znám, taky je mi někdy špatně....

....pak už bylo líp, panička sice není jako dřív, ale je stále doma, hraje si s námi a chodíme na dlouhé procházky..

.. pak přišel den, kdy přišel do našeho domečku další čtvernožec, představte si já mám doma krásnou beardedčí holčičku a je jenom moje...... nejprve jsem si s tím nevěděl rady, bylo to takové křehké stvoření, bál jsem se, že jí ublížím...je to moje Mínečka, Cesínka no prostě nejkrásnější psí holka na světě.....
.... no a pak se to nějak zlomilo... asi už to není moje nej... jen co se rozkoukala a já se osmělil, to jsem dopadl.... jsem oškubaný, pokousaný jemnými jehličkovými zoubky až mi teče krev z nosu, táhne mne za jemné chloupky na tlamičce za sebou po zahradě, přetahuje se se mnou o hračky a když se jí nedaří mi vzít uzlík, tak mi chytne za vousy a já hračku bolestí pustím...občas se do toho musí vložit panička, to když se Mínuše rozdovádí tak, že jsem prostě chudák... jsem gentleman a zatím jsem jí neovrčel jako Brixulín, ale do mističky mi chodit nesmí. No budu jí asi muset taky trošku srovnat, ale když ona je tak krásná a když se podívám do jejích tmavě hnědých očíček, tak na to zase zapomenu.

... no není krásná

... takhle to vypadá, když se Mínuše rozdovádí, ale stejně jí mám rád i když to bolí... no která láska nebolí....


... chodíme na cvičák , Mína tam má své kamarádky Máju - Jack Rusel teriérku a Erinku - drsnosrstou jezevčičku, obě jsou o tři týdny starší než Mína, ale není to moc vidět... Mína je největší a nejkrásnější.. i když Erinka taky není k zahození... já si můžu na chvilku oddychnout pocvičit s paničkou a dělat, že poslouchám.... jééééé představte si, že se Mínka bojí jít do tunelu, obě holky se tam před ní chodí schovat a ona kouká a kouká a nejde za nimi, ani když jí panička přemlouvá, no budeme muset vymyslet nějakou fintu... zato docela umí přiběhnout na zavolání a hezky si sednout, umí i lehni, ale na vodítku jí to tedy ještě vůbec nejde... na volno je spokojená a už se skoro nebojí, jen jí ještě občas vystraší nějaký ten pes za plotem. No s tím vodítkem bude muset panička něco udělat, protože Mínu přihlásila na "working testy" pro beardedky, tak ať si neudělají ostudu, na ostudu jsem tu jen já.... no prý se půjdu taky ukázat a tak zase pomalu začínáme cvičit....

...uvidíme jak se to s tou naší Mínou bude vyvíjet, ale stejně to bude pro nás nejkrásnější psí holka ...

linka

No pěkně cvičila jen Mínečka a tak jsem na ostudu trošku zase jen já....sice jsem paničce udělal velkou radost v první zkoušce, vůbec jsem neštěkal...chtěl jsem jí trošku pozvednout náladu. Kdyby neudělala chybu, tak jsme měli plný počet bodů. Takhle jsem dosáhl 99 bodů ze 100.

Šerda - chůze u nohy

Šli jsme k další zkoušce - druhý stupeň je už těžší, ale zase jsme to zvládli, panička byla nervozní, a tak většina chybiček, byla na její straně, její pohyb při přivolání, uchopení aportu no přesto jsme dostali 92 bodů a paní rozhodčí řekla, že bych měl pokračovat. No panička si to moc rozmýšlela, koukala na mne a nepoznala, že už ty dva zkoušky jsou pro mne dost a přihlásila zkoušku další. Tak jsem se rozhodl jí to říci, že už nechci cvičit...no a byl jsem jako dřív... při odhození aportu jsem se rozštěkal a pěkně jsem paničce vynadal. Aport mi už nezajímal a tak jsme klidně mohli skončit, ale paní rozhodčí řekla abychom si to prošli celé... tak jsem musel udělat všechny cviky. No nebýt toho aportu, tak by jsme měli i ten třetí stupeň.

Šerda - přiřazeni k noze

diplom - Primary testdiplom Junior test

další diplom by byl v červené barvě...no tak na červený diplom prostě ještě nemáme ... příští rok to ale zvládneme až do toho nejvyššího stupně...to slibujeme.

linka

Tak máme doma už velkou dospělou holku..... Mína má už odháráno a já vím, že to teda není vůbec žádná legrace. Pixel se rozhodl, že Mína je jen jeho a dával mi to moooc najevo. No nemá cenu se hádat, když myslí.... Potajnu jsme se s Mínou domluvili, že mu to nebudeme vyvracet. Já jsem to viděl docela normálně. Trošku jsem se Míně dvořil, ale zase né moc aby si nemyslela. V tu nejlepší dobu jsme se vůbec neviděli, tak vlastně nevím co bych měl dělat. Mína nechtěla dělat nic..... a to je škoda. Několikrát mi kousla do nosu, když jsem byl prý moc drzý a dotěrný.

Zato světe div se Pixela nechala dělat takové blbosti, že by jste ani nevěřili, že ten starý zrzavý bručoun se bude pitvořit, poskakovat, pofňukávat, colou noc výt. Vždy večer to na něj přišlo a začal kolem Míny kroužit, pusinkovat jí, olizovat jí ouško i další části těla ..... lehal si na záda, ťapkou jí hladil. No že se mu chtělo. Takové ciráty s nějakou holkou, já jsem to tak tedy neřešil. Panička nás brala dlouho společně na procházky. Pixela jsme nechávali doma, protože procházka s ním nebyla vůbec možná. Hlupáček chtěl jí nakrývat už snad první den .....

Mína taky byla na své první výstavě.... no měla úspěch o tom snad nikdo nepochyboval. I já jsem na své první výstavě v Ostravě byl Velmi nadějný 1. Jen já jsem neměl žádnou konkurenci a Mína ano. Jsem zvědavý, jak se nám bude dařit na klubové výstavě. No přestavte si, vystavovat se budu i já... hi hi hi, já co nemám vůbec chlupy... všechny mi okousala ta naše dračice. No snad ve třídě čestné se na to tak koukat nebude. Postavu mám stále krásnou, pohyb ladný, tak snad ta absence správného ochlupení hlavně na hlavě, nebude takovým velkým mínusem.

Cherry v pohybu

tady se koukněte, jak běhám na cvičáku... koupu se v Tyrce, díky skvělé srsti si na kartáč a hřeben ani nepamatuji ....no prostě pohoda.... a výstavy mi vůbec nechybí. Vždyť lítat s Mínou je nejlepší.

Mína a Cherry běhají

V červenci bylo doma nějak smutno a Mína se někam ztratila..... moooc jsem se bál, že odešla na dlouhou cestu...však víte kam. Byla moooc a moooc nemocná a byla v psí nemocnici, ale vrátila se a je v pořádku a zase si krásně běháme.

No a jsme u toho běhání.... začali jsme jezdit na tréninky coursingu..... že nevíte co to je... no to je prostě fajn zábava. Honíme nějaký plastový střepec a při tom se nádherně proběhneme. No než jsem pochopil, že se po mně chce abych tu věc honil, tak to dalo paničce docela zabrat. Nějak mi to nešlo do hlavy, že se mám od paničky vzdalovat a něco honit, vždyť to mi vždycky nějak nedovolili. No když jsem pochopil, že je to jen tak jako.... tak jsem se do toho opřel. Trenér řekl, že už jsem schopen běhat licenční zkoušky, tak se těším až někam vyrazíme. Mína běhá taky, ale tak, jak mně jí to nejde, tedy alespoň já si to myslím... uvidíme, kdo z nás bude lepší : -) ... běhám i s ostatními, ale na leopardy tedy ještě namám

coursing. . . Mín a -c oursing

Tak nějak na podzim do naší smečky přišla nová psí holka Acetrix Lenzo Nacambel - říkáme jí "Trixi" je to skoro jak Brixi...a tak si vždycky vzpomenuna našeho Brixulína, který odešel za Breníkem na dlouhou cestu.... Naštěstí jako Brix Trixi není...nebo že bych se mýlil.

hlava Trixi

Jsem docela spokojený, Mína si našla novou oběť her.... já jsem teď jen na okraji zájmů a to je dobře... Dorůstají mi chlupy a prý vypadám líp..... Tak se jdem opět předvést na výstavu. No nevím co bych udělal, ty výstavy mi tedy už moc nebaví. Běhání je lepší. Naštěstí není moc penízků a tak se objíždění výstav nebojím. Když tak pojede jen ta naše nová naděje... Trixi pojede na svoji první výstavu do Ostravy, stejně jako před rokem Mína, no a letos si to tam zopáknu i já. Trixi je jiná , než Mína, je víc samostatná a poslušnější, dobře cvičí a je moooc krásná, nevím jak se rozhodnout, kdo je moje jednička...ještě se uvidí. Dozvěděl jsem se že budeme mít štěňátka...tedy Mína bude maminkou. To se těším :- D .... hmmmm tak prý maminku mít doma budeme a tatínka ne!! a to jsem si myslel, že šťastným otcem budu já :- (

Tak Míně držte palce, ať je zdravá a bude mít krásná štěňátka, ty ať najdou dobrý domov s hodnými páníčky a ať je nám všem dobře.....

Tak si to představte žádná otravující štěňátka nemáme. Mína se rozhodla, nebo možná ne Mína, ale něco se rozhodlo, že tak mladá holka štěňátka mít nebude. Mína nezabřezla. Paničku to moc mrzí, protože se moc těšila na malé rošťáky. Spolu s páníčkem postavili štěněčí výběh s tělocvičnoua teď tam leháme jen my dospělí. No nám to nevadí. Tak jsem zaslechl, že příští hárání se znovu pokusíme jestli by Mínečka ta štěňátka měla. No třeba by je mohlo napadnout, že já jsem taky krásný kluk a jsem doma a Mínečku mám moc rád.....

Uvidíme.....

Je léto, tak běháme, koupeme se ... ale moc necvičíme. Panička vede "Psí školu" a tak naštěstí na nás nemá čas. I procházek je nějak méně. To mi tedy vadí, ale není to tak hrozné.

linka

No a zase Vám musím trochu říci co se u nás děje... Léto bylo nějaké divné, ani jsme si nestačili všimnout a bylo pryč. Chodili jsme na houby, běhali po lese a na loukách.

procházka v lese

Trixi nám krásně vyrostla, oslavila své první narozeniny a šíleně opravdu šíleně dovádějí s Mínou. Štěkají jak smyslů zbavené, honí se dokola, nejen na louce, ale klidně i na zahradě, kdyby jste viděli, jak se umí mistrně vyhýbat překážkám a že jich na zahradě máme..... Trixi Mínu oškubala, ale srst jí dorůstá. Obě jsou mooooc krásné, nějak nevím kterou bych si vybral. Nějraději obě :- )

Mojí nejoblíbenější aktivitou je čachtání se ve vodě, plavání a nošení aportků z vody...... bohužel mi to Mína nechce dovolit a strašně mi kouše a štěká jako o život a tak pokud jsem ve vodě já, tak Mína je přivázaná... hi hi hi.

Šerda ve vodě

No a co jsem ještě v létě dělal..... byl jsem na dvou coursingových závodech. Na vysoké ohodnocení nějak nemám. Nejsem ani tak moc pomalý, ale nalítám jako blázen a střapec si nadbíhám rozumně. Mám dost smůlu, protože běhám obvykle s borderkama a ty běhají jinak než my beardedky no ale vždy jsem doběhl, vlastně kecám jednou jsem měl nedoběh. To mne ta blbá bordera vytáhla ven z placu a já i když jsem se vrátil střapec hledat, už nám , nebo tedy mně to nebylo nic platné :- ( Přesto jsem nebyl poslední.....

Druhé závody už byly zdařilejší, ale Mína moc překvapila... docela jsem jí to záviděl ona totiž na svých prvních závodech stála na bedně... byla třetí a před ní byly takové běžkyně jako ridgeback a naháč.

Jinak víte co se proslýchá...budu tatínkem ....hurá... Mína už hárá a mne brzy čeká ten slastný okamžik plození ... : - )

Doufám, že nedopadnu jako Wiliam... já vím mne Mínečka bude chtít a moc ......

Podívejte jaký jsme nádherný pár

Mína a Cherry  - KV KCHBC 2011

tak se těšte na nové zprávy kolem Silvestra to budu mít dětičky......

No dětičky se nekonaly..... ale zato letos na jaře jela Mína opět někam za ženichem, prý je to kouzelník " Merlin" tak prý naposledy zkusí štěstí .... jsem zvědav jestli se ti naši dvounožci těch štěňat dočkají.....

A dočkali - 16.6.2012 se naší Mínečce narodilo 7 štěnátek...více se dozvíte v jejich sekcích   : -)

Já se mám pořád stejně dobře, občas jedeme na výstavu a to jen na klubové, abych prý byl vidět... letos mi už bude 8 let a tak asi budeme jezdit častěji...do veteránů :-) Stále běhám coursing i když to není moje nejlepší aktivita... sice jsem byl 5. na mistrovství Bc v coursingu a tím jsem dokázel, že jsem i v sedmi letech lepší, než mnoho mladších, ale neraději hrabu....hrabu všude, "díry do Autrálie" na zahradě, na poli, na louce, jak se na chvíli zastavíme, tak začnu ..... začali jsme opět běhat u kola, to byla moje oblíbená zábava a nyní se k ní vracíme... jezdíme ve dvojici, nyní když je Trixinka březí a bude mít štěňátka, vzali jsme ke kolu Arisku, ještě jí to moc nejde, ale brzy si zvykne a na podzim a v zimě, kdy jezdíme nejčastěji, to budeme klusat jako o život....

Cherry hraba díru do Austrálie...

zase u nás budou štěňata.... zase mi budou okusovat a tahat za chlupy... doufám, že už žádné u nás nezůstane :-) je nás tady už nějak moc... musíme se střídat na procházkách, nejezdíme už tak často na výlety, no uvidíme co bude.... Možná jsem už starý bručoun, ale i Mína, říká, že na to její šéfování stačí takový počet jaký je.... Někdy si s Trixinou vjedou do chlupů, Trixi se vůbec nebrání a Mína je moc zlá, až se jí divím, proč to dělá. Šefem je stejně panička, tak proč si něco dokazovat....

Štěňátka od Trixinky jsou mezi námi , nějak to uteklo a všichni mají nové rodiny, tedy ne všichni, představte mám doma konkurenta. Panička si nechala opět štěňátko, jako by nás nebylo dost.... A dokonce je to pes jako já, žádná holka. No prostě u nás zůstal Baccarat. Ani nevím proč zrovna on, nemá ani velký bílý límec co se líbí na výstavách, nebyl největší a je nějaký takový pomalý, vůbec nemá tu jiskru co má maminka. No snad se srovnáme.

Není čas na aktuální zprávy, ale přece jenom sem musím něco napsat. Bakýš, jak mu doma říkáme je vlastně super, nekonkuruje mi, nepere se se mnou. Vyrostl do docela krásného psa, jen se nerad češe a tak panička relaxuje u mne, protože já u česání klidně i usnu. Panička s ním jezdí na výstavy a představte si to on je docela úspěšný, skoro jako já. Má to ale o hodně těžší, nyní je veliká konkurence velice krásných psů a hodně jich jezdí na výstavy. Přestavte si, že ve třídě mladých byl vlastně skoro vždy druhý, stále za stejným psem a nepodařilo se mu ho porazit. Jeho maminka měla také hodně smůly, ta zase má 7x r. CAC za sebou :-)
Já si myslím, že to ale vůbec nevadí, stejně jsme pro paničku ti nekrásnější a nejlepší i když jsme oškubaní, zabahnění, samá větvička....

Na chvíli se zase odmlčím, prostě není čas... panička je skoro pořád buď v práci, psí škole, nebo pracuje ve svém eshopu, pak procházka, domácnost, no tu klidně může zanedbat a raději se věnovat nám a aktualizaci stránek :-) to aby jste věděli co se u nás děje.

Jsem vlastně už veterán... na to jsem zapomněl. Hned jak jsem do tohoto věku dospěl, panička usoudila, že je důležité dokončit mou výstavní kariéru získáním posledních titulů a to veteránských. Pořád jsem čupr kluk, pohyb mám moooc hezký jen ten ocásek, kdyby mi ho nekazil, prostě v kruhu ho mám pořád hodně nahoře, ale kdyby jste mi viděli na louce tak neuvěříte. Umím ho nosit i pěkně dolů, nebo rovně se hřbetem.

Cherry v běhu...

No něco jsme pojezdili, dařilo se byl jsme několikrát Best of Veterán, II. BIS Veterán a dosáhl jsem tedy Veterán šampiona České republiky, Slovenska, a Klubového veterán šampiona obou klubů, kterých je panička členem, tedy Veterán šampion KCHBC a a Veteran šampion Slovenského klubu BBBCK.

No a tak to už mám všechno hotové a už si nemusím chránit srst, aby byla dlouhá. Můžu běhat beztrestně v lese, válet se v jehličí, čvachtat se v bahně a hrabat a hrabat myšky až do Austrálie :-)


poslední aktualizace - 04.08.2015
webmaster © Breneva

nahoru