Dlouhou dobu jsem přemýšlela a zkoumala, co bude pro naše chlupáče to nejlepší. Strávila jsem mnoho hodin na internetu a studiem různých vědeckých i úplně nevědeckých názorů na to čím krmit. Podle selského rozumu jsem usoudila, že nejlepší bude to, co jim chutná, po čem jsou pevné a pravidelné bobečky a přestanou-li se drbat a srst se změní v lesklou nádheru, to bude to pravé.
Každá z teorií má svou malou pravdu, nebo i velkou a je na člověku co si z informací vezme pro sebe. Hlavně co vyhovuje psům a chodu domácnosti. Granule jsou to nejjednodužší co se týče skladování, podávání a nákupu. Všude je jich nepřeberné množství. Granule jsou podle odborníků vyvážené. Člověk se nemusí moc starat, a pokud si vybere granule s dobrým složením, tedy takové, které mají alespoň trochu masa v sobě, tak je prý vyhráno. Horší je, když chlupatý miláček po dvou dnech nadšení granulky odmítá a nepomůže ani ochucování všelijakými dobrotkami. Nepomůže vyhladovění ani změna granulí. No změna pomůže opět na dva tři dny a pak jsou doma ve špajzu granule mnoha druhů a hladový chlupatec. Některé granule mají štěstí a uspějí na delší dobu... to jsou převážně granule, které obsahují více soli a dochucovadel a nebývají té nejlepší kvality. Nehodlám zde psát, které granule jsou nejlepší, ani z mého pohledu... Je na člověku si informace o jednotlivých druzích a jejich složení vyhledat sám. Granule zkusit a podle stavu pejska usoudit, zda jsou granule vyhovující. Pamatuji si na dobu, kdy jsem po dlouholetém vaření všeho možného, po strávení mnoho času v masně kde nic neměli, jak jsem uvítala první vlaštovky na trhu s psím krmením. Byla pohoda, když jsem psovi předhodila pár sucharů a dala nějakou nejasnou hmotu z plastikového obalu salámovitého tvaru. Hlavně na výletech a při cestování to bylo moc fajn. Jinak se stále vařilo a jak si pamatuji, psi byli zdraví. Do krmné dávky se přidal Roboran. Nic jiného nebylo a šlo to. Pak přišla doba, kdy se na trhu objevily první granule a najednou jich bylo víc. Nějaké se koupily, pes to jedl a dvounožec zpohodlněl. Hodit granule do misky je přece tak jednoduché. Pak přišla doba zkoumání složení granulí a hledání toho nejlepšího. Cesta dlouhá a nevím zda výsledky mých výběrů jsou z hlediska vědeckého tou nejlepší volbou. Donedávna to vše fungovalo. S dostatkem volného času jsem se do alchymie složení začala nořit hlouběji. Studium různých technologií, pojednání o vhodnosti jednotlivých složek pro výživu psa a snad i drobet rozumu nepodlehnout reklamním trhákům. Najednou přišla doba, kdy granule již přijímal s ochotou jen jeden člen naší čtyřnohé smečky... ostatně tento člen je ochoten pozřít cokoli od kožené peněženky, kapesníků, spodního prádla, přes granulky, syrové maso, vařené maso, zeleninu a ovoce všeho druhu. Trošku jsem zauvažovala. Vždyť zrovna tenhle pejsek mi dává prostou odpověď na otázky, které si kladu. Pestrost stravy je to nejdůležitější a musí to prostě psovi chutnat. Výsledek stravy musí být šťastný, veselý a zdravý pes s lesklou srstí a chutí do života. Podívala jsem se na Brixe a viděla jsem, skoro dvanáctiletého psa, krmeného vším co se jíst dá a pohled to byl hezký. Čilý pes a radostí do života a ochotou jíst... někdy až příliš velkou.
...
Nyní začalo opět studium a hledání co těm dvěma šedouchům jak u nás říkám beardedkám dát, aby byly spokojené a chutnalo jim jíst. Šerda opatrný ve všem, když dostane cokoli z ruky jemně si vezme kousek do tlamy a s výrazem, asi mi chceš otrávit, si jde sousto vyplivnout a prozkoumat trošku stranou. Mína od začátku cvičená ochutnat všechno je na tom trochu líp... jen granule jí nejedou i přes změnu značek a výběru dle mého názoru dobrých granulek je výsledek poměrně hubená i když i trošku záměrně kvůli kloubům, fenka ve vývinu, která se občas drbe.
A nyní se dostáváme k novému slovíčku, které ještě před nedávnem nikdo neznal "BARF" jinak krmení psa syrovou stravou. Názory na vhodnost, či úplnou nevhodnost tohoto stylu krmení jsem přelouskala, stejně tak jako názory na stravu granulovanou, vařenou a jinou..... No a co jsem udělala? No prostě jsem to zkusila.
...
Moje první cesta nevedla do obchodu s mraženým masem pro psy, ale k řezníkovi. Nakoupila jsem drůbeží skelety, křídla, nějaké ty vnitřnosti, svalovinu hovězí i drůbeží. Pak jsem navštívila obchod s ovocem a zeleninou a tam jsem nakoupila další složku naší kombinované syrové stravy. Doma jsem vše nakrájela, pomíchala a předložila miláčkům. No a zázrak se nekonal. První seznámení se syrovou stravou bylo přijato s nadšením jen u Brixe, ale když si přečtete zmínku a jeho apetýtu, tak tohle mne nemohlo uspokojit. Mína se trošku neochotně pustila do výběru jednotlivých složek, ale moc velké nadšení to nebylo. Šerda si vzal jeden krk a od ostatního znechuceně odešel a když jsem mu nasypala granule, tak jich pár snědl. No výsledek nic moc. Tak jsem se snažila najít na internetu informace jak vlastně správně přejít k syrové stravě. Velkou pomoc a radu jsem nalezla na stránkách www.manwe.eu. Tam bylo opravdu všechno co jsem potřebovala …
...
Tak co jsem tedy udělala… no prostě vytrvala. První dny jsem masíčko trošku ogrilovala, nebo nechala chvilku v mikrovlnce, pak jsem tuto proceduru vynechala. Někdy jsem přidala Šerdovi i trochu granulí, protože on jediný si nějak nechtěl zvyknout na tu plnou misku něčeho, co musí pořád jen zkoumat a moc mu to nechutná. Po týdnu to bylo opravdu lepší. Jen jsem zjistila, že stejně i tak jsou složky v misce oblíbené a jsou i takové, které se prostě odmítají a v misce zůstanou. To se stává hlavně u Míny. Prostě si vybírá jen to co jí chutná… nejvíce je to kuřecí a krůtí maso , oblíbené je i mleté vepřové i hovězí. Srdce odmítá, játra také nejsou v kurzu, chutnají vepřové žaludky a dršťky, někdy nepohrdne ani jazykem. Zatím jsme krmili pouze masem od řezníka a zeleninou, ale máme objednané maso z VETAMIXU, tak jsem zvědavá jak to půjde s ním. Jako svačinky jsem dávala jogurt, tvaroh, podmáslí, různé termixy, směs jogurtu s medem a oříšky, sýr. Někdy dostali jen tak jablko, hrozny, banán. Mléčné výrobky chutnají všem a moc rádi je baští. Ovoce je někdy přijímáno s váhavostí, ale většinou je sní. Pokud dávám zeleninu samostatně, tak nejvíce chutná, mrkev, ale ta nám dělá nevhodný nádech srsti, pekingské zelí to je nejoblíbenější, ale i rajčata a paprika s okurkou je v kurzu, pastiňák a celer , občas v misce zůstanou. Zkusili jsme i pampeliškové listy, bršlici, přidat tymián, dobromysl, šalvěj. Pokud je bylinek málo ani si jich v misce nevšimnou. Dvakrát v týdnu dám lžičku Roboranu, dvakrát v týdnu přidáváme hořčík a zinek, každý druhý den přidám dvě tabletky Pangaminu. Šerdovi občas do misky přidám i granule.
Jak budeme mít delší zkušenosti, tak tento článek doplním. Zatím krmíme jen necelý měsíc.
poslední aktualizace -
22.12.2010
webmaster © Breneva